Učení, rozvoj, pohyb, ta nejlepší kvásková pizza, spousta tetování a hlasitý smích. Nejspíš vás napadnou stejná slova poté, co se seznámíte s Matoušem Ferancem. Rodilý Šumperák, kterého jste mohli potkat i za barem naší šumperské Pikoly, následně své kávové znalosti na chvíli přenesl i do švýcarského Zermattu. Od svého návratu si však kávu více užívá z druhé strany baru. Jako barista se rozhodl rozvíjet své schopnosti skrze pohybovou osvětu, kterou tvoří společně se svým kamarádem Vladislavem Šupou. Aby toho nebylo málo, Maty ještě stíhá být učitelem angličtiny a tělocviku na základní škole Sofie. Pokud ho v Pikole nepotkáte s batchem v ruce, tak jej uvidíte v kuchyni, kde ve spojení s Markem Pšenčíkem přinese do Pikoly jednou za měsíc trošku Itálie v podobě pizza čtvrtku.
Kdo vás naučil pít kávu?
Moje babička. Nutno říct, že se to teď trochu otočilo a já dělám, co můžu, abych zase naučil babču pít dobré kafe. Úplně se mi to ale nedaří, je celkem zásadová.
Co pro vás znamená “jít na kafe’’?
Dopřát si. Je to prostě jiné, než si kafe udělat doma. Baví mě ta atmosféra kavárny a lidé, co jsou s touto kulturou spjatí. Takže jdu spíš za zážitkem než prožitkem.
Vzpomínáte si na první návštěvu Pikoly?
Vybavuji si jen, jak skromně a útulně to tu v začátcích vypadalo. Když se ohlédnu zpátky, mám radost z toho, kam to všichni dokázali posunout.
V jaké společnosti si kávu nejraději vychutnáte?
Miluji, když tu příležitost mohu využít k nějaké hlubší debatě. Takže se mi vybavují mí blízcí přátelé, kteří mě dokáží vybudit k hlubokému přemýšlení. Když se to spojí s šálkem dobré kávy, je to golden.
Co máte v Pikole nejraději?
Batch
Máte nějakou vtipnou historku z naší kavárny?
Jednou jsem šel v Olomouci kolem espresso baru s dýní v ruce, pro mě naprosto normální situace, pro někoho vtipná podívaná. Bylo tam dost lidí, smích a kafe, co víc chceš.
Co se vám nejvíce líbí na vašem městě?
Fakt, že je to takový hezký balíček všeho, co potřebuji a mám rád. Je tu blízko do hor a příroda tu celkem prosakuje do prostoru. Není to velké ani malé město. Máme tu dobré kafe a také kde se dobře najíst. A ten fakt, že jsem tu vyrůstal a nakonec jsem se opravdu rád vrátil bez nějakého velkého odporu, mě taky baví.
Kdo je nebo byl váš oblíbený Barista / baristka?
Jednoznačně Dubák. Měl jsem tu možnost koukat mu pod ruce před tím, než jsem odjel pracovat do Švýcarska, a ten člověk je ufon. V životě bych neřekl, že se toho dá tolik naučit z věcí jako je šlehání mléka, dělání latté artu nebo celkové plánování úkonů za kávovarem. Klobouk dolů.
Existuje podle vás písnička, která by neměla chybět v našem playlistu?
Jungle - Back on 74
Jaký význam má pro vás lokální kavárna v komunitě?
Pro mě je místo s dobrou kávou nedílnou součástí komunity, ve které bych chtěl žít. Je to místo, kde se potkává spousta lidí, mísí se různé názory, a tak nějak to všechno symbioticky funguje. Říkám si, že je potřeba více takovýchto prostorů, kam by si člověk mohl zajít na kafe, schůzku, nezávazně si popovídat nebo prostě jen tak pobýt. Hrozný klišé, já vím, ale takhle vnímám naši kavárnu já.
Kdybyste mohli sdílet šálek kávy s jakoukoliv historickou postavou, kdo by to byl a proč?
S nějakým stoikem. Nemám je úplně načtené, protože jsem si celkem vědom, že by mi to zamíchalo kartami života. Ale takový batch s Markem Aureliem by nemusel být špatný. Každopádně, jak už jsem zmínil, asi bych potom hodně dlouho polemizoval a hloubavě přemýšlel, a to nevím, jestli ve svém životě postrádám. Už jenom ta samotná myšlenka mě motá :D.
Jste spíš skřivan nebo sova? A jak tento fakt ovlivňuje vaše kávové zvyky?
Překonvertoval jsem na skřivana, ale trvalo mi to. Teďka už si dávám kafe jednoznačně po snídani nebo po obědě. Jakmile je to později odpoledne, už mám co dělat, abych to ukočíroval před spánkem.
Máte raději naši zimní nebo letní nabídku?
Každá má něco do sebe. Jsem velkým milovníkem cold brew a espresso tonicu, takže momentálně se těším na tohle.
Pokud byste mohli vymyslet vlastní kávový nápoj pro Pikolu, jaký by to byl?
Měl jsem párkrát za život kávové pivo. Je to takové buď anebo. Každopádně si vždycky mám z čeho vybírat, takže si nemyslím, že v nápojáku nutně něco chybí.
Je Pikola tvoje pravidelná zastávka nebo spíš místo pro zvláštní příležitosti?
Jsem tam celkem často, takže pravidelnosti se nevyhnu. Prostě jsou dny, kdy tam jít musím, ať už třeba jen na kafe nebo polívku. Na druhou stranu si občas opravdu dopřeji a spojím to s nějakou mimořádnou chvílí, ale vlastně i to kafe je pro mě mimořádné. Takže tak.
Máte u nás nějaký oblíbený dezert?
Ano, makový koláček s povidly. Z nějakého důvodu je to pro mě teleport do dětství a občas není potřeba vymýšlet složitosti, protože v jednoduchosti je mega krásy.
Tento seriál má na svědomí naše fotografka Michaela Martinátová. Pokud máte tip na zajímavého hosta nebo připomínku k formátu, napište ji prosím na michaela@kafepikola.cz
Děkujeme #kafepikola
